O víkendu mi psal jeden čtenář blogu a požádal mě o shrnutí informací, co vše je třeba pro získání tohoto typu pracovních víz.
Moc se o tom nepíše, na internetu jsou pouze všeobecné informace a vzhledem k tomu, že vás takových je více, kdo mě s tímto oslovil a mě by v začátcích tyto informace taktéž pomohly, rozhodl jsem se vše shrnout v krátkém článku.
Třeba to někomu pomůže :).
Ze začátku jsem o tomto nevěděl vůbec nic.
E2 víza byla jedna z variant, jak legálně pracovat v USA pro svou firmu.
Nejprve jsem uvažoval spíše o L vízech, lákala mě tam myšlenka přímé a vcelku rychlé cesty k zelené kartě a permanentní rezidenci.
U těchto víz se ale jedná o vnitrofiremní přesun zaměstnanců, to v praxi znamená, že přesunujete některého ze svých zaměstnanců (můžete to být i vy) na pobočku do USA.
Jsou tam různá úskalí ohledně sponzoringu a hlavně je tam podmínka, kdy transferovaný zaměstnanec musí být v mateřské firmě (u mě v ČR) zaměstnán po dobu minimálně 1 roku.
Toto u mě nebylo v tu dobu možné, jelikož je v ČR možnost si jako jednatel nevyplácet měsíční odměnu, neměl jsem tedy nic.
Byla možnost počkat rok, než splním podmínku, prokázat, že mám zvláštní schopnosti v managementu a podobně a zkusit štěstí.
Čekat se mi nechtělo, takže jsem využil E2 víza, které je získat vcelku snadné.
O E2 se žádá, pokud je vaše investice pod 500 tisíc dolarů, dostanete víza na 5 let a povolení ke vstupu na 2 roky, po 2 letech buď prodlužujete v USA nebo vycestujete do Evropy a vrátíte se, zde automaticky dostanete prodloužení karty i94 o další 2 roky.
Spolu s tímto máte možnost zažádat o SSN, americkou občanku a řidičský průkaz. Platnost občanky a řidičáku je vždy do doby expirace i94.
Když vstoupíte znovu a obnoví se příletová karta, za poplatek vše na DMV prodlouží. U řidičáku, pokud není expirovaný více než 3 roky, není třeba dělat zkoušky znovu.
Osobně mi na imigračním oproti B vízům nedělají žádné problémy, jen se podívají na víza, dají razítko a jsem v USA.
Na celý proces jsem měl imigračního právníka. Bez něj bych zcela jistě v žádostech nebyl úspěšný.
Při prvních konzultacích se mi vše jevilo velmi složité a neustále jsem se ptal na věci mnohdy i dokola, abych je pochopil.
Ono to myšlení v USA je trošku jiné než u nás, každopádně se připravte na to, že pokud budete mít vše v pořádku, nikdo vám „klacky pod nohy“, jako je normální na úřadech v česku, házet nebude a pohodlně projdete.
První z věcí bylo napsat business plán, co vlastně nová firma bude dělat. Celý jsem ho zpracovával v angličtině.
Když to shrnu, náš měl tyto body:
– kdo firmu vlastní, kolik podílově atd (vy jako žadatel o E2 visa musíte mít ve firmě minimálně 50% podíl, jinak nic neschválí – je to jedna z podmínek)
– předmět činnosti (popis, co děláme, budeme dělat apod.)
– jaká je na trhu konkurence, jak se lišíme a něco málo o marketingu, jakou formou jej budeme dělat
– finanční predikce na 5 let – výkazy plánovaných zisků, obratů, predikce kolik budeme mít zaměstnanců, vše muselo splňovat pravidlo, kdy business nesmí být takzvaně „marginal“.
Marginal znamená, že vydělá více peněz než je potřeba pro uživení majitele a jeho rodiny.
Pokud získáte E2 víza, váš manžel/manželka dostane odvozená víza typu H s pracovním povolením, děti taktéž dostanou možnost legálního pobytu, ovšem pouze do 21 let, pak si status musí změnit, případně USA opustit.
Popravdě jsem tyto predikce několikrát měnil, začal jsem s nejvíce konzervativní variantou, kterou jsem věděl, že splníme na 100%, byl jsem ovšem právníky upozorněn, že je to „na hraně“.
Nakonec jsem skončil někde u těch optimističtějších variant.
Ony se tyto predikce nezpracovávají moc dobře, jelikož ta firma vlastně ještě neexistuje, takže člověk neví, jak to přesně bude.
Vycházel jsem jen z marží a prodejů, obratů konkurence a podle toho si dle realistických odhadů zvolil, jak by ten business mohl ve finále jít.
Je třeba to pojmout opravdu realisticky. E2 víza dostanete na 5 let (každá země to má jinak, pozor.. češi 5 let, ale třeba slováci dostávají jen na 2 roky), ovšem je potřeba myslet na to, že po 5ti letech je na ambasádě musíte prodloužit a budou od vás chtít výsledky a pokud nebudou, nebo budou zcela mimo, riskujete, že vám je znovu neprodlouží, což vzhledem k rozjeté firmě není dobré (tyto případy se opravdu stávají).
Avšak pokud firma funguje, předpokládám, že každý pohodlně do této doby změní status na EB-5 (zelená karta přes investici). Pokud se tedy záměr změní a budete chtít být v USA natrvalo.
V business plánu také musíte ukázat, že tato firma (startup) bude mít znatelný přínos pro americkou ekonomiku (to se prokazuje těmi výsledovkami, také kolik budete zaměstnávat lidí a podobně).
Dále se prokazuje výše investice. Je to dle typu businessu, na poradenství třeba potřebujete peněz méně a na výrobu nějakého produktu zase více.
Na internetu jsem viděl, že se to podařilo třeba právníkům s investicí okolo 35 tisíc dolarů. To je podle mě hodně na hraně.
Zvládnout se to dá zhruba s 50 tisíci dolary, ale ideální je, kde máte vyšší šanci ke schálení a nepotřebujete tzv. „strong case“, kolem 100-150 tisíc USD.
U této investice je třeba prokázat legální zdroj a zdali bylo vše řádně zdaněno.
Já volil možnost přes výplatu dividend z mé firmy v česku (pozor – musel jsem prokazovat i moje osobní daňové přiznání, zdali jsem vše řádně zdanil).
Lze prokázat i třeba prodejem nemovitosti, dědictví a podobně.
Složitější je to s půjčkou. Zde se prokazuje, zdali je půjčka tzv. „secured“. Musí být něčím zajištěná. Zákon hovoří jasně a to tak, že tyto peníze musíte uvést v risk – tzn. o ně můžete přijít.
Pokud si půjčujete od banky, to by možná prošlo, je to ovšem předmětem konzultace s imigračním právníkem.
V případě, že peníze chcete zdokladovat jako půjčka od známých, musíte jim ručit – třeba nemovitostí atd. Jinak riskujete, že vás na amabasádě pošlou domů bez víz.
Taktéž se dokazuje, jak peníze získal ten, kdo vám je půjčuje a zdaly jsou taktéž řádně zdaněny.
Další krok je nutnost založit firmu v USA a otevřít bankovní účet.
Já jsem zvolil formu LLC.
U LLC se daní až na úrovni společníka, nikoliv jako u C-Corp na úrovni firmy a pak ještě na úrovni společníka. C-corp je obdoba s.r.o.
Obě firmy ručí za závazky jen svými aktivy. Jako společník za případné dluhy neručíte, pokud se neupíšete k bankovnímu úvěru, kde ručíte i vy svým SSN atd (obdobně je to s blankosměnkami u nás).
Je dobré si toto nastudovat už dopředu.
Jakmile firmu budete mít včetně všech articles of incorporations, operation agrements a dalšího (toto mi zajišťovala opět právní firma), můžete požádat o daňové číslo EIN, bez kterého účet v bance neotevřete.
Získat EIN lze na stránkach IRS (americký finanční úřad), ale musíte vlastnit buď SSN nebo ITIN (osobní daňové číslo). Obojí většinou nemáte.
My to obešli tak, že SSN vložila právní firma a po získání EIN se z EIN firmy vyvázala.
Pro otevření účtu v bance je třeba letět do USA, na dálku to nikdo neudělá (stačí i na ESTA).
Na tento účet je třeba pak naposílat peníze a celý průběh transferu zdokumentovat pro ambasádu.
Jakmile jsem měl všechny tyto dokumenty právníky zpracované, což zabralo řádově několik měsíců, následovalo podání žádosti na americké imigrační přes formulář DS-160.
Je třeba zaplatit poplatek za interview zhruba 5000 Kč na účet ambasády.
Pohovor je třeba naplánovat nejdříve za 2-3 týdny od odeslání žádosti.
Na ambasádách jsou nyní nová pravidla, kdy je třeba všechny podpůrné dokumenty zaslat na jejich adresu, kde mají 2 týdny na prostudování.
Celý pohovor byl vcelku bez problémový.
Už jsem jej absolvoval dříve, takže jsem věděl, co mě čeká.
V naplánovaný den jsem přijel na americké velvyslanectví v Praze, u vchodu odevzdal veškerou elektroniku a přišel do čekárny.
Vzal si lístek z automatu, paní u okénka si mě zaevidovala a čekal jsem, než mě zavolají.
Pro jistotu jsem si s sebou vzal kopii všech podpůrných dokumentů, aby mě nezaskočili při pohovoru, kdyby jim něco chybělo.
Ve finále jsem je nepotřeboval.
Zavolali mě k interview zhruba po 10ti minutách čekání.
Za okýnkem seděla příjemná mladá slečna, tuto jsem ještě neznal a později jsem zjistil, že je tam úplně nová.
Pozdravili jsme se a zeptala se mě, co moje firma bude v USA dělat.
Vysvětlil jsem ji povahu businessu, že již máme i zákazníky, co nás budou využívat hned od začátku.
Dále se mě zeptala, jak dlouho chci v USA zůstat.
Zde je VELMI důležité ukázat vazby na ČR, protože se nejedná o imigrační víza, ale spadají ještě do kategorie non-immigrant (i když je můžete neomezeně prodlužovat a jezdit si do USA téměř jak chcete).
Řekl jsem jí, že řádově v měsících, že vše bude záviset na firmě, jak se jí bude dařit.
Zdůraznil jsem, že mám v česku další firmy a zaměstnance, dále auto, rodinu, kamarády a potřebuji se vracet.
Taktéž jsem ji řekl, že bych rád, abych se mohl do USA libovolně vracet a kontrolovat, zda firma funguje atd.
Evidentně s odpověďmi byla spokojená, jelikož mě vyzvala, ať jí dám otisky prstů a sdělila mi, díky skvělé pomoci právníků, frázi, kterou již důvěrně znám:
„Congratulations, your visa has been approved“ (Gratuluji, Vaše víza byla schválena).
Po získání víz je třeba ještě zaplatit malý poplatek do 20 USD na přepážce na amabasádě za vydání víz.
V mém případě byla konzulka nová, zapomněla mi to říct, já odjel zpět do Brna a večer mi volali z ambasády, že potřebují tento poplatek uhradit, aby mi pas s již nalepenými vízy mohli předat.
Nedá se to zaplatit na účet, takže varianta, s tím, že mi pas příjde jako vždy do 3 dnů poštou, padla.
Musel jsem jet další pracovní den do Prahy, poplatek jsem zaplatil osobně a víza jsem dostal rovnou do ruky.
Mohl jsem odletět.
Oproti třeba B vízům mne na imigračním nijak nezkoumali.
Imigrační úředník koukl na víza, dal razítko do pasu a jediná věta, kromě toho, abych přiložil ruku na scanner otisků prstů, byla: „Enjoy your stay“.
E2 víza určitě všem startupistům v USA doporučuji, je to nejjednodušší cesta k pracovnímu povolení v USA.
Taktéž doporučuji vyhnout se takzvanému českému syndromu: „udělám si to sám“.
Vězte, že bez právníků bych to nedal v žádném případě a něco bych opomněl, díky čemuž by mi víza zamítli.
Nějaké peníze to sice stojí, ale když se povede, jsou tyto peníze zanedbatelné oproti přínosu, který to pro vás ve formě amerického podnikání bude mít.
Podklady mi pomohla nachystat imigrační firma: ImmigrationBiz, chválím je na každém rohu, vždy mi vyšli maximálně vstříc a vše, co bylo třeba, vyřešili :).
Přeji mnoho potenciálních úspěchů těm, kteří o této variantě uvažují! 🙂
Ještě jak moje žádost vypadala, nebylo to zrovna málo papírů:
Vytisknout mi to trvalo téměř celý pracovní den a spotřeboval jsem 2 tonery na laserové tiskárně.
Na fotce se to nezdá, ale bylo toho fakt hodně :).
